﻿
&names=date,name,shortName|
*,"Kommando Nowotny","Kommando Nowotny"|

&descriptions=date,text|*,"Jednotka byla poprvé vytvořena 22. června 1941 v Kyjevě ukrajinským velitelstvím GVF jako letecká skupina Civilní letecké flotily (GVF). Dne 24. června byla reorganizována na zvláštní letecký pluk GVF složený ze čtyř letek a od 28. června nesla název Kyjevská zvláštní letecká skupina Civilní letecké flotily (KOA GVF). Do jejího stavu bylo zařazeno 146 letounů ukrajinské GVF.
*,"Kommando Nowotny vzniklo 26. září 1944 na letišti Achmer v severozápadním Německu. Gruppe měla tvořit štábní roj a tři Staffeln vybavené nejnovějšími proudovými stíhačkami Me 262 A-1a.
Základem byla III./ZG 26, která dostala začátkem května 1944 rozkaz přesunout se se štábním rojem, 8. a 9. Staffel do Lechfeldu k přeškolení na Me 262. Čtrnáct pilotů bylo převedeno k testovací jednotce Erprobungskommando Lechfeld a technický personál 8. a 9./ZG 26 odešel do Leipheimu a Schwäbisch Hallu pomáhat s montáží proudových letounů.
Kvůli Hitlerovu rozhodnutí používat Me 262 pouze jako rychlé bombardéry přestaly být nové stroje pro stíhací úkoly dostupné. Část personálu byla převedena jinam a 30. května měla testovací jednotka pouze osm pilotů a letounů. V červenci 1944 začaly první bojové mise; velitel Hauptmann Werner Thierfelder padl 18. července a 26. července bylo dosaženo prvního nepotvrzeného vítězství.
Dne 21. srpna 1944, poté co Hitler schválil vybavení každého dvacátého Me 262 jako stíhačky, se 8./ZG 26 přesunula do Lärzu. Stala se základem stíhací jednotky Erprobungskommando 262 určené k zachycování spojeneckých průzkumných letounů. Dne 20. září byla 9./ZG 26 přesunuta do Erfurtu-Binderslebenu k vytvoření další jednotky.
Dne 26. září 1944 byla III./ZG 26 přejmenována na III./JG 6 a později dostala označení Kommando Nowotny. Velitelem se stal Major Walter Nowotny, veterán východní fronty a nositel Rytířského kříže Železného kříže s dubovými ratolestmi, meči a brilianty, který měl v té době 255 vzdušných vítězství.
Dne 30. září začal na letiště Achmer a Hesepe přicházet pozemní personál, aby je připravil pro Me 262. Ve dnech 3. a 4. října se 8./JG 6, dříve 8./ZG 26, přesunula z Lärzu do Hesepe a 9./JG 6, dříve 9./ZG 26, z Erfurtu do Achmeru. Gruppe tehdy měla pouze 23 letounů, přestože se očekávalo celkem 52 Me 262 A-1a, což by umožnilo vytvořit další Staffel.
Začátkem října bylo pro létání na proudových stíhačkách dostatečně vycvičeno pouze 15 pilotů, ostatní potřebovali další výcvik. Nízkou účinnost jednotky navíc způsobovaly četné technické problémy provázející zavádění Me 262 a mimořádně nevhodná volba letišť ležících přímo na trase spojeneckých bombardérů.
Za bojeschopnou byla Gruppe prohlášena až 7. října 1944, kdy uskutečnila první bojový vzlet proti americkým bombardérům. Dva sestřelené B-24 byly vykoupeny ztrátou tří letounů napadených nepřátelskými stíhači při vzletu z Achmeru. Dne 11. října dorazily 9. a 12./JG 54, aby kryly vzlety a přistání proudových stíhaček; tyto Staffeln právě přešly na nejnovější pístové Fw 190 D-9.
Do 13. října bylo ztraceno šest Me 262 a další čtyři byly kvůli závadám neprovozuschopné, což vedlo k přezkoumání situace zvláštní technickou komisí Messerschmittu. Po dvoutýdenní přestávce Kommando Nowotny 28. října obnovilo bojové mise a dosáhlo několika dalších vítězství nad nepřátelskými stíhačkami.
Dne 7. listopadu 1944 navštívili letiště Achmer a Hesepe Generalmajor Galland a Generaloberst Keller. Dne 8. listopadu při misi proti bombardérům Major Nowotny nárokoval sestřelení B-24 a P-51. Co přesně se stalo poté, není dodnes známo, jeho letoun se však na letiště nevrátil a zřítil se 5 km severovýchodně od Achmeru.
Smrt velitele Gruppe znamenala tragický konec bojových operací Kommando Nowotny. Velení Luftwaffe už nemohlo přehlížet zásadní neúspěch prvního pokusu o hromadné nasazení proudové stíhačky. Za celé období Gruppe dosáhla pouze 22 vítězství, z nichž čtyři nebyla potvrzena, a ztratila 26 letounů; pouze osm z nich v důsledku nepřátelských útoků.
Dne 9. listopadu 1944 byla Gruppe rozpuštěna a zbývající personál převeden k dalšímu výcviku k III./EJG 2 v Lechfeldu, kde byla 19. listopadu 1944 vytvořena III./JG 7. Na památku padlého esa dostala JG 7 oficiální čestný název „Nowotny“."|
